spoutavic
“Čtvrtý výlet do fantastického světa přeludů a stínů
“
Kellen a jeho vražedný kočkoveverčák Reichis jsou sami na cestě a pátrají po tajemném mnišském klášteře známém jako Ebenové opatství. Je to místo, které nezasvěcenci nikdy nemohou najít, a Kellen začíná být zoufalý. Mniši v Ebenovém opatství totiž údajně vědí o černém stínu víc než kdo jiný, a dokonce ho prý umějí i léčit. Potom se však stane něco, co Kellena a Reichise rozdělí. Kellen poprvé čelí světu sám a pronikne do stínové magie mnohem hlouběji, než se kdy odvažoval tušit.
“…Divotvůrce je plný napětí, nečekaných překvapení a lstí. Postupně se odhalují tajemství, přibývá nepřátel až dojde na napínavé finále… Rozhodně jej doporučuji všem, kteří mají rádi neobvyklé hrdiny, upovídaná zvířátka anebo jestliže věříte, že i s tou nejnižší kartou můžete změnit svět…”
Les vieux maîtres de sort aiment raconter que la magie a un goût. Les sorts de braise ressemblent à une épice qui vous brûle le bout de la langue. La magie du souf e est subtile, presque rafraîchissante, un peu comme si vous teniez une feuille de menthe entre vos lèvres. Le sable, la soie, le sang, le fer… cha- cune de ces magies a son parfum. Un véritable adepte, autre- ment dit un mage capable de jeter un sort même à l’extérieur d’une oasis, les connaît tous.
'I totally saw this coming,’ Reichis growled, leaping onto my shoulder as lightning scorched the sand barely ten feet from us. The squirrel cat’s claws pierced my sweat-soaked shirt and dug into my skin.
The way of the Argosi is the way of water. Water never seeks to block another’s path, nor does it permit impediments to its own. It moves freely, slipping past those who would capture it, taking nothing that belongs to others. To forget this is to stray from the path, for despite the rumours one sometimes hears, an Argosi never, ever steals.